15 Lis Jak domazlit separaci po porodu?
Někdy bohužel nastane situace, kdy nemůžeme být ihned po porodu se svým miminkem. Ať už se jedná o zdravotní potíže na straně ženy nebo děťátka. Nebo v nejzávažnějších případech na straně obou.
Ze zkušenosti víme, že toto je pro většinu žen velmi těžké, protože se na miminko nevýslovně těší a najednou se narodí, ale ony s ním nemohou být.
Pochopení situace
Většina žen k tomu, aby vůbec byla schopná takovou situaci přijmout, potřebuje pochopit, proč se to vůbec stalo. Pochopit, proč byla potřeba speciální zdravotní péče a proč nebylo možné, aby byla se svým miminkem.
Pokud k tomuto pochopení a přijetí toho, že právě tento scénář byl pro ženu i miminko nejlepší a v dané situaci nejbezpečnější, máme za sebou první a nejdůležitější krok k tomu, abychom se celou situací netrápily víc než je nezbytné.
Chybí mi moje miminko
To, že žena po porodu chce být se svým miminkem, není žádný její rozmar nebo výmysl. Je to evolučně naprogramovaná potřeba, díky které si potřebujeme svoje miminko hladit, očuchávat, pusinkovat a bytostně s ním navazovat vztah. Pokud k tomuto kontaktu nedojde, nejsou plně uspokojené naše hormonální potřeby a my jsme přirozeně smutné. To je v pořádku. Často se ve své praxi setkáváme s tím, že tyto pocity jsou bagatelizovány. Okolí ženám často říká větu : „Máš zdravé dítě a ty jsi zdravá, tak co řešíš?“.
Být smutná, protože jsem nemohla být se svým miminkem JE V POŘÁDKU! značí to, že máme zdravě nastavené hormony a emoční prožívání po porodu.
Miminko bylo opuštěné
Mnoho žen po separaci trápí výčitky, že neposkytly svému miminku to, co právě potřebovalo. A často se pak utápí v pocitu, že jejich miminko je fatálně poškozeno a ochuzeno. Rozhodně bychom vás chtěly podpořit v tom, že všechno se dá napravit. To, že jste spolu nemohly být hned už se nedá vrátit, ale máte spoustu času doma. Můžete začít tam, kde jste přestaly. Bonding netrvá dvě hodiny, ani dva dny 🙂 Je to dlouhodobý proces. A my lidé jsme nastavení na to, že pokud dojde k nějakému poranění (zde k separaci), tak pokud dostaneme účinnou péči, tak se z něj dokážeme zotavit. A to i novorozená miminka.
Jak tedy vyzrát na smutek?
Neobviňujte nikoho v nemocnici (uleví se vám).
Neobviňujte sebe (uleví se vám dvojnásob).
Pojmenujte otevřeně svůj smutek (když známe problém, dokážeme ho řešit).
Důvěřujte procesu a mazlete se podle potřeby pořád dál (neponesete tak dál svoje trauma, ale opečujete ho a zahojíte).