08 Kvě Klientka nebo pacientka?
„To nedáš! Na to nemáš!“ už jste to někdy slyšela? Jasně, každá z nás to někdy slyšela a jak pak ona akce dopadla? Nedala jste to! Samozřejmě… A už jste někdy slyšela „To dáš! Pojď, to je pohoda!“ a jak to dopadlo potom? Dala jste to! Tyto zkušenosti máme všichni, všichni na sobě pocítíme ohromnou sílu slova, pokud nám někdo upřímně říká „to dáš“ nebo „to nedáš“.
Naše tělo jednoznačně chemicky reaguje na to, když jste nastavená v pocitu důvěry nebo nedůvěry. Jaká je tedy moc slov v názvu tohoto příspěvku?
Ohromná! Protože…
Klientka – znáte určitě známé přísloví „Náš zákazník, náš pán“ a ano klientka je zákaznice. Každá klientka ať už jde na masáž nebo na konzultaci k architektovi, je prostě zákaznice, stejně jako když vybírá novou sukni…
Jak se poskytovatel služby nebo zboží, pokud mu záleží na jeho zákaznicích, chová? Pečlivě naslouchá tomu, co chtějí, potřebují a hledají… následně jim nabídne svoje zboží nebo produkty a doufá, že se budou zákaznici líbit… pokud se jí líbit nebudou, tak totiž odejde jinam… a to žádný obchodník nechce. Mnoho obchodníků pro své klienty a zákazníky dělá výjimky, objednává zboží, které původně nemělo. Pokud se v obchodě s potravinami deset lidí zeptá na stejnou marmeládu, která ale bohužel nestojí v regálu, co obchodník udělá? Prostě ji začne objednávat.
Přizpůsobí se on přáním klientů. Je to tedy klient/ka, kdo určuje způsob poskytování služeb a produktů.
Jak je to ovšem v případě pacientek?
Pacientka – je osoba ne/mocná. Je to osoba, které něco je. Něco ji bolí či trápí, ale ona neví přesně co, a už vůbec neví, jak to řešit nebo léčit. Ten, kdo to ví, je lékař. Je to někdo, kdo mnoho let studoval, ležel v knihách, aby mohl zachraňovat naše zdraví. A jistě to dělal s dobrými úmysly, o tom nepochybuji. Pokud se ovšem pacientka a lékař potkají, jejich setkání nevypadá, jako u klientky, lékař si pouze vyslechne co ji bolí/trápí (to je jako, kdybyste třeba v obchodním domě IKEA, řekla, že chcete kuchyň a to je celé. Už by se vás ale nikdo neptal, jak často vaříte, pro kolik lidí, jak velká je vaše místnost určená pro kuchyň atd. atd.). Lékař se neptá na to, jak se žena cítí, jak by si přála, aby léčba probíhala, zda je ochotná pravidelně cvičit nebo chce léky…, on prostě řekne „OK bolí ruka, uděláme to a to…“ on se prostě nepřizpůsobuje pacientce, prostě udělá to, co se (někdy třeba už před 40 lety) naučil a je v tom odborník (na rozdíl od pacientky)…
V porodnici to znamená, že pokud řeknete, „Já bych chtěla rodit na stoličce, tak vám personál řekne“
„Tu nemáme, tady se rodí na lůžku.“
A hotovo. V klientském přístupu, by se po několikáté takovém přání, okamžitě kupovala stolička a začala se nejen ukazovat, ale také aktivně používat (protože, proč by se jinak kupovala, ne?).
Vůbec nechci snižovat práci lékařů, jejich znalostí a vědomostí si ohromně vážím!
Ovšem co chci výše popsaným rozdílem mezi klientkou a pacientkou říci, je to, že už jen toto slovní označení a uvažování o těhotných v těchto termínech, velice silně podrývá sílu žen porodit vlastní děti. Jsou to právě ženy, které své děti přivedou na svět a žádný lékař, ani kdyby studoval dalších 30 let to za ně neudělá.
Snažme se jako klientky, tedy sebevědomě, mluvit na své lékaře a přimět je alespoň k zamyšlení, zda by nebylo konečně na místě, začít rodící ženy vnímat jako klientky a ne jako pacientky. Ony totiž nejsou v ohrožení života. Mají před sebou jeden z nejsilnějších a nejnáročnějších momentů svého života, ale zároveň mají dostatek sil a schopností ho zvládnout.